Pro kvalitní a nerušený spánek je potřeba mít matraci dostatečných rozměrů. Na malé matraci se nemůžete dostatečně pohodlně vyspat. Také tvrdost matrace musí být zvolena tak aby zabezpečila fyziologicky správnou polohu po celou noc, jen tak dojde k svalovému uvolnění, relaxaci a potřebné regeneraci.

Jako optimální šířka jednoduchého lůžka se udává 90 cm. U dvojlůžka potom je za optimální považováno 180 cm, ale postačí i 160 cm. Pro dlouhodobé spaní u dvojlůžka považujte tuto šířku za minimální.

Vhodná délka matrace se pochopitelně odvozuje od výšky postavy. Většinou se za dostatečné považuje, když se k výšce postavy přidá 20 až 25 cm. Standardně se matrace vyrábějí v rozměrech 90x200 cm, většina sériově vyráběných matrací nabízí i rozměr 90x220 cm. Pro velmi vysoké osoby existuje možnost kusové výroby, ale ta je samozřejmě výrazně dražší.

Tloušťka matrace velmi záleží na použitém materiálu a vnitřní konstrukci. Minimální výška kvalitních matrací je 15 cm, ale ve velké většině případů se pohybuje spíše kolem 20 cm. Někdy je součástí matrace i dřevěný rám, pak je výška i 30 cm. Každopádně výška celého lůžka by měla být 45-55 cm. Při použití nižšího lůžka budete mít potíže se vstáváním, zejména v případě zdravotních omezení.

Tvrdost matrace je jedním z nejdůležitějších faktorů. Matrace nemá být tvrdá, má být pevná. Požadavky na tvrdost jsou velmi individuální a hodně závisí také na zvyku. Většinou měkčí matrace vyžadují ženy a štíhlejší lidé. Tvrdost bychom vždy měli přizpůsobit váze a to tak, že čím vyšší váhová kategorie tím tvrdší matrace. Vyšší tělesná hmotnost znamená totiž vyšší tlak na matraci, ta pak nedokáže dostatečně kompenzovat zvýšené nároky hlavně v oblasti ramen a boků. Dochází k nefyziologickému zakřivení páteře, to vede k nepohodlnému ležení a bolestem. Při dlouhodobém užívání nevhodné matrace může dojít i k poškození páteře.
Výběr vhodné matrace se také řídí aktuálním zdravotním stavem. Protitlak který vytváří matrace může způsobovat bolesti nebo proleženiny.

Snaha o co nejvyšší pohodlí vedla ke vzniku zónových matrací. Základní myšlenka vznikla z potřeby mít matraci pevnější v oblasti bederní páteře a naopak měkčí v oblasti ramen. Postupně vznikly tří, pěti i sedmi zónové matrace, které mají rozdílnou tuhost v oblasti hlavy, ramen, trupu, boků a nohou. Některé matrace mají zóny uspořádány po tvarů šipek nebo písmene V.

K nejmodernějším inovacím patří profilování matrací. Matrace je například rozdělena na několik set dílů, které pracují samostatně jako masážní body, zlepšují správné podpírání těla a zvyšují žádoucí prokrvení. Tvar těchto dílů může být nepravidelný nebo se jedná o mnohoúhelníky.

Jiné typy matrací mají příčné profilování do tvaru písmene Y. Toto vylepšení má podporovat odvod tepla i vlhka a tím zlepšovat ventilaci. Příčné profilování do tvaru vlnek působí na lidské tělo jako lehká masáž. Stejné účinky má i povrch matrace tvořený z jednotlivých nopků.